Príbeh skrytý za známym obrazom: Tracy Chevalier – Dívka s perlou (recenzia)

Johannes_Vermeer_(1632-1675)_-_The_Girl_With_The_Pearl_Earring_(1665)Možno ste videli rovnomenný film a ani ste nevedeli, že existuje knižná predloha. Možno ste videli film a hovorili si, že knihu čítať nepotrebujete. Možno ste nevideli ani film, ani nečítali knihu. Chyba! Dívka s perlou od Tracy Chevalier je totiž príbeh o vzniku obrazu, ktorý okúzli aj tých, ktorým ľanový olej príliš nevonia.

Keď šestnásťročná Griet prichádza pracovať do rodiny maliara Vermeera, nikto, a už vôbec nie ona sama, netuší, aký nezvyčajný sled udalostí sa tým spustí. Veď čo by mohla spôsobiť nenápadná slúžka? Ukáže sa však, že toho môže spôsobiť dosť. Spoznáva  Catharinu, maliarovu večne tehotnú, roztržitú ženu, päť detí, slúžku Tanneke aj Mariu Thins – Catharininu matku, ktorá je v skutočnosti hlavou rodiny. Predovšetkým tam však je on, maliar Jan Vermeer. On a jeho farby, on a jeho obrazy, on a jeho občasné poznámky o maľbách – to všetko Griet od začiatku neodolateľne priťahuje. A ani Vermeer sa nezdá byť voči Griet ľahostajný. Posiela ju po farby, ktoré potrebuje, poveruje ju ich výrobou, rozpráva sa s ňou o obrazoch, ktoré maľuje. Ako keby v nej našiel spriaznenú dušu, s ktorou môže zdieľať svoju lásku k farbám a obrazom, a púšťa ju do sfér, do ktorých má jeho rodina prístup zakázaný. To je pre slúžku veľmi nezvyčajné, a samozrejme, že sa stretáva s odporom členov rodiny.  Ako keby toho nebolo málo, o Griet sa začne zaujímať aj mladý mäsiar Pieter. Pekný, sympatický, má ju očividne veľmi rád, a ešte k tomu je aj zaistený a dokázal by Grietinu rodinu vytrhnúť z chudoby. No Griet sa nechce vydávať. Chce iba pokojne pomáhať Vermeerovi v príprave farieb a sledovať vznik jeho obrazov, pri ktorých zabúda na námahu a šeď každodenného života. Môže sa ale dievča v jej veku a dobe vôbec rozhodovať medzi tým, čo chce, a tým, čo sa považuje za jej povinnosť? Najmä keď svojim pôvabom zaujme aj Vermeerovho slizkého mecenáša van Ruijvena, ktorý by ju chcel pre seba. Ak už nie do postele, tak aspoň na obraze…

Otvorene sa priznávam, že táto recenzia nebude objektívna. Som totiž typ človeka, ktorý má rád vôňu ľanového oleja, ktorý sa rozplýva nad odtieňmi farieb, a je schopný skladať puzzle impresionistického obrazu len preto, aby si vychutnal jednotlivé ťahy štetcom na miniatúrnych dielikoch. Pre mňa je teda román o vzniku Dívky s perlou srdcovou záležitosťou. A ešte k tomu je to záležitosť výborne napísaná. Z každej zo 161 strán na vás dýchne atmosféra Delftu 17. storočia. Griet vás nechá nahliadnuť do každodenného života v Delfte, a robí to tak, že človek takmer vidí výjavy pred sebou ako na Vermeerových obrazoch. A rovnako ako Vermeerove obrazy je realistická a poetická zároveň. Tracy Chevalier totiž nenapísala niečo také jednoduché, ako je milostný príbeh. Samozrejme, láska tam je, nikdy nevyslovená, skrytá v náznakoch a hovoroch o farbách. Prejavená jediným skutočným dotykom. O láske dokonca Griet neuvažuje ani sama v myšlienkach, nie že by niečo také vôbec povedala. Zároveň sú tu aj pochybnosti. Má Vermeer Griet naozaj rád ako ženu, alebo iba ako model k obrazu? Možno vôbec od umelca, ktorý žije v inom svete, očakávať skutočné city? Na to si každý čitateľ musí odpovedať sám. V osude Griet zároveň Tracy Chevalier vykreslila bezmocnosť ženy voči vlastnému životu, takú typickú v minulých storočiach. Griet nechcela ísť pracovať ako slúžka, ale musela, aby pomohla rodine. Jej jediná radosť – pomáhanie Vermeerovi pri príprave farieb – je závislá na dobrej vôli zamestnávateľov a môže kedykoľvek skončiť. Pietera si nevybrala sama, on sa začal dvoriť jej, a Grietini rodičia ho už považujú za budúceho zaťa bez ohľadu na jej názor. Takisto nechcela, aby ju maľovali pre van Ruijvena, ale je príliš bezvýznamná na to, aby rozhodnutie o svojom živote ovplyvnila.  Keď Griet po úteku z Vermeerovho domu stojí na hlavnom námestí v Delfte a premýšľa, ktorým smerom sa vydá a aký život si vyberie, sama vie, že jej možnosť výberu je skutočne iba hypotetická. Ako rozumná a realistická žena neutečie hľadať šťastie niekam do Rotterdamu, ale urobí to, čo urobiť musí. Kniha je písaná v prvej osobe, Griet nám rozpráva o udalostiach, ktoré sa udiali po jej nástupe do domácnosti na Oude Langendijck. Svoje myšlienky a názory prejavuje realisticky a trochu stroho, bez veľkých slov o láske a túžbe, napriek tomu jej fascináciu Vermeerovou osobu aj jeho dielami cítiť takmer z každého slova.

Keďže je Dívka s perlou príbeh o maliarovi a jeho pomocníčke, obrazy hrajú dôležitú rolu. Sledujeme vznik obrazu od prvotnej inšpirácie, cez nanášanie prvých farieb, až po dohotovovanie detailov. Vermeer Griet takisto vysvetľuje, ako je to s odtieňmi farieb, o tom, aké sa nám veci zdajú byť, a aké sú v skutočnosti. Kto si doteraz myslel, že oblaky sú iba biele alebo šedé, po jeho vysvetlení sa na ne určite bude pozerať inak. 🙂 Griet vznikajúce obrazy popisuje svojmu slepému otcovi, takže si ich vieme predstaviť aj my. Kto by s tým ale mal problém, vydavateľstvo Brána mu celú vec uľahčilo: na stránkach knihy sú vytlačené reprodukcie obrazov, ktoré sa spomínajú, aj keď iba čiernobiele. Celkovo je spracovanie knihy veľmi dobré: od príjemne historického vzhľadu letopočtov a prvého písmena kapitoly, cez už spomenuté reprodukcie obrazov, až po motívy typických modro bielych Delftských dlaždíc. Kniha vás určite zaujme nielen dejom, ale aj grafickou úpravou.

Nie je podstatné, či je príbeh o vzniku obrazu Dívka s perlovou náušnicí založený na skutočnosti, alebo nie. Obraz je vo Vermeerovom diele výnimočný, a výnimočná je aj kniha, ktorá je podľa neho napísaná. Relatívne útla, začnete ju čítať a prečítate ju prakticky ihneď. No ešte dlho potom o nej budete premýšľať. O Griet a jej osude. O zvláštnych podobách lásky. O farbe oblakov. O citoch, ktoré pretrvajú roky a odrazia sa v umeleckom diele. Ak chcete zistiť, aké rôzne môžu byť odtiene lásky, prečítajte si Dívku s perlou od Tracy Chevalier.

Koho zaujal Jan Vermeer a rád by sa o ňom dozvedel niečo viac, prípadne sa pokochal ostatnými jeho obrazmi, informácie nájde tu. A pre tých, ktorí nevideli film, pridávam odkaz na trailer.

Ukážka:

Byla to také Maria Thins, kdo za mnou přišel na půdu. „No, děvče,“ pravila a opřela se o mlecí stůl, „teď jsi vypustila kočku do kurníku.“

„Nic jsem neprovedla,“ namítla jsem.

„Ne, ale podařilo se ti nadělat si pár nepřátel. Čím to je? Tolik potíží jsme s jinou pomocnicí nikdy neměli.“ Zasmála se, i přes ten smích však zůstala vážná. „On se tě ale svým způsobem zastal,“ pokračovala, „a to má větší váhu než cokoli, co Catharina, Cornelia, Tanneke nebo i já proti tobě můžeme říct.“

Hodila mi babiččin hřeben do klína. Zabalila jsem ho do kapesníku a vrátila jsem jej do komody. Pak jsem se obrátila k Marii Thins. Kdybych se jí nezeptala teď, nedozvěděla bych se to nikdy. Tohle je možná jediná chvíle, kdy bude ochotna mi odpovědět. „Prosím vás, paní, co říkal? O mně?“

Maria Thins na mě upřela vědoucí pohled. „Nelichoť si, děvče. O tobě řekl velmi málo. Bylo to však dostatečně jasné. Z toho, že vůbec sešel dolů a sám se o tu věc zajímal, moje dcera pochopila, že on stojí na tvé straně. Dokonce ji obvinil, že svoje děti nevychovává, jak se patří. Chápeš, bylo mnohem chytřejší ji kritizovat nežli tebe chválit.“

„Vysvětlil jí, že já – mu pomáhám?“

„Ne.“

Snažila jsem se, aby mi na tváři nebylo znát, co cítím, ale ta otázka sama o sobě musela moje pocity jasně prozradit.

„Ale řekla jsem jí to , jakmile odešel,“ dodala Maria Thins. „Je přece nesmysl, aby ses tady plížila a měla před ní tajnosti v jejím vlastním domě.“ Znělo to, jako by to zazlívala mně, potom však zabručela: „Byla bych si myslela, že ho to napadne samotného.“ Zarazila se a zdálo se, jako by litovala, že dala svoje myšlenky tolik najevo.

„Co říkala, když jste jí to pověděla?“

„Radost z toho samozřejmě nemá, ale jeho hněvu se bojí víc.“ Maria Thins zaváhala. „Je tu ještě jeden důvod, proč jí na tom tolik nezáleží. Klidně ti to můžu říct rovnou. Čeká zase dítě.“

„Další?“ vyklouzlo mi. Překvapilo mě, že Catharina chce další děcko, když mají takovou nouzi o peníze.

Maria Thins se na mě zamračila. „Ovládej se, děvče.“

„Promiňte, paní.“ Okamžitě jsem zalitovala, že jsem pronesla byť i to jediné slovo. Nepříslušelo mi říkat, jak velká má jejich rodina být. „Byl u ní lékař?“ zeptala jsem se ve snaze to vylepšit.

„Není třeba. Ona příznaky pozná, už tím prošla dostkrát.“ Na okamžik byly myšlenky Marie Thins na její tváři patrné – i ona se tolika dětem podivovala. Pak se opět zatvářila přísně. „Jdi si po svých povinnostech, jí se drž z cesty a jemu pomáhej, ale nestav to na odiv před celým domem. Tvoje místo tady není nijak jisté.“

Přikývla jsem a spočinula jsem očima na jejích pokroucených rukou, jež se potýkaly s dýmkou. Zapálila ji a okamžik pobafávala. Pak se zasmála. „S žádnou služkou ještě nikdy tolik potíží nebylo. Bůh nás ochraňuj!“

V neděli jsem hřeben odnesla zpátky ke své matce. Nevyprávěla jsem jí, co se stalo – prostě jsem řekla, že je příliš krásný, než aby si ho mohla nechat služka.

….

Jeho jednání se mnou se po aféře s hřebenem nijak nezměnilo. Když jsem mu děkovala, že se mě zastal, potřásl hlavou, jako by zaháněl mouchu, jež kolem něj bzučí.

Byla jsem to já, kdo k němu teď cítil cosi jiného. Cítila jsem se zavázána. Měla jsem dojem, že kdyby mě požádal, abych něco udělala, nemohla bych říci ne. Nevěděla jsem, co by mohl žádat, abych na to chtěla říci ne, ale přesto se mi postavení, v němž jsem se ocitla, nelíbilo.

Zároveň jsem se v něm zklamala, ačkoli jsem na to myslela nerada. Přála jsem si, aby byl Catharině sám řekl o tom, že mu pomáhám, a dal tak najevo, že se jí to nebojí oznámit a že mě podpoří.

To jsem chtěla.

.

Názov: Dívka s perlou

Autor: Tracy Chevalier

Originálny názov: Girl with a Pearl Earring

Vydalo nakladateľstvo BRÁNA v roku 2000, ISBN 80-7243-095-5


Reklamy

2 thoughts on “Príbeh skrytý za známym obrazom: Tracy Chevalier – Dívka s perlou (recenzia)

  1. Tak krásně jsi ta slovíčka poskládala. Je z toho cítit láska ke knize i k výtvarnému umění obecně. Přiznám se, že tohle je román, na který se už hodně dlouho chystám, ale zatím jsem se neodhodlala. Vidím to na nějaký deštivý podzim. Děkuji.

    • Ďakujem, Casie 🙂 Táto kniha v sebe spája dobrý príbeh a maľovanie, čo sú moje dve lásky. Mám ju veľmi rada a zrejme je to aj poznať na prejave 🙂 Nájdi si na ňu čas, keď budeš mať niekedy menej povinností. 161 stránok (vrátane obrázkov) zhltneš hneď 🙂

Pridaj komentár

Zadajte svoje údaje, alebo kliknite na ikonu pre prihlásenie:

WordPress.com Logo

Na komentovanie používate váš WordPress.com účet. Odhlásiť sa / Zmeniť )

Twitter picture

Na komentovanie používate váš Twitter účet. Odhlásiť sa / Zmeniť )

Facebook photo

Na komentovanie používate váš Facebook účet. Odhlásiť sa / Zmeniť )

Google+ photo

Na komentovanie používate váš Google+ účet. Odhlásiť sa / Zmeniť )

Connecting to %s